kuaga.

29. january 2015 at 18:55 | 'hanina. |  thoughts.

sjj.

v hlavě se mi bijí myšlenky.
nejsem schopna se soustředit.
nemůžu přestat.
kolem mne sedí třicet lidí.
vidím je jinak.
všechno je jinak.

v hlavě se mi bouří všechno, co vím a myšlenky se navzájem překřikují. neposlouchám, nevidím. potřebuju ticho a klid. musím se vyspat a udělat si jasno v tom všem.
je to rok a pořád mám v hlavě bordel.
pořád mne znervozňují myšlenky, co se všechno stalo a kdo sakra jsem a jaká jsem a spousta dalších věcí.
a nejhorší je, že je mi toho hodně jedno.
je mi jedno, jak vypadám, co si o mně myslí, je mi jedno, že se učím někdy třeba i do půl jedné (to bylo teď protože jsem měla blízko k lepší známce z matiky.. ale teď si dám zase lehárko) a je mi fakt fuk, že tohle neumím, že dostanu blbou známku a je mi jedno, že mi všude trčí vlasy a mám flíčky na nose a já nevím co.
dneska jsem byla zrovna dost uječená a uběhaná a smála se mi i učitelka z ájiny. přijde mi, že hodně lidí tím odženu, ale zároveň tím někoho pobavím, kdo se se mnou pak kvůkli tomu bavím.
ale i to je mi jedno.
je to obranný mechanismus asi.
alespoň se ničím moc netrápím, ale bojím se, že brzy budu.
tentokrát si dávám bacha na všechny moje hormony a pocity k některým lidem. důvěra.
neumím některý věci.
jsem upřímnější.
jsem víc sama sebou.
nebojím se.
možná jsem salámista, ale mně je to jedno.
dokud je mi to jedno, je to fajn.
dneska jsme byli slavit výzo a já pak zpívala na celou kavárnu nějaké české písničky, co hráli v rádiu, schválně falešně. válela jsem se na zemi smíchy a kámošky a kámoši taky. tekly mi slzy. byla to prča.
takovýhle studenstký život se mi líbí.
začala jsem se bavit víc s holkama. je zvláštní mít partu kamarádek.
a taky mne holky naučily koukat na anime, sakra, jak jsem bez toho mohla žít? je to boží.
tohle je pěkná smatlanina, ale neskončí jako většina mých článků v rozepsaných, ačkoli je to takovýhle, tak to sem dám.
proč ne, že jo.
s vysvědčením jsem spokojená. mám na víc, ale na to, jak jsem líná je to víc než jen dobré.
nemám teď moc času na nic. štve mne to.

občas (nejčastěji při matice a nevím proč..) se rozhlížím po třídě a říkám si, tohle je moje třída. jsou to zdálivě cizí lidé, jež jsem všechny nesnášela. pořád jsem si ještě na 100% nezvykla. ale už alespoň na všechny nestřílím pistolí z prostředníčků a ukazováčků. jediné, co jsem potřebovala, byl parťák, kterého jsem naštěstí nakonec našla. jsem za holky ráda.
jediný, co si teď přeju je, abych se na tý škole udržela. abych mohla očumovat moje spolužáky (říkám tomu jako jiraiya v narutovi 'sběr informací') zadarmo a přímo při vyučování, abych mohla trávit čas s holkama a abych studovala takhle dobrou školu. lepší v kraji nemáme.
od příštího týdne máme spojené plavání s klukama. bude tam celá naše třída a ještě vedlejší. 30 kluků, 30 holek. moc se těším. nemám touhu vidět kluky v plavkách a ačkoli vím, že nikoho asi moc zajímat nebudu, tak stejně se před nima nechci ukazovat. ale třeba to bude fajn. prý nám budou pouštět tobogány, na to se těším.

vyslechla jsem si, že jsem divná, že jsem málo holka a nechalo mne to chladnou.
jsem za to ráda.
netrápí mne to. jediné, co mne štve je, že se nemůžu soustředit.

hmhm. kdybyste viděli, co se mnou dělá to kafe za dvacku ze školního automatu. dají nám ho do kelímku s víčkem, ale já ho většinou vyžahnu naráz a pak jsem jak motorová myška. jo, prej jsem taky hyperaktivní, říkají lidé, co mne neznají. nejsem, papíry na to nemám, né že by je to nějak zajímalo.
ve škole je taky docela dost rejpalů s vysokým sebevědomím. je tam hodně škodolibých lidí, kteří ani při své inteligenci neumí být třeba trošku empatičtí.
někdy jsem taky ale dost zlá, takže radši nebudu moralizovat, asi na to nemám právo.

tenhle článek je divnej. nepoznávám se v něm.
možná jsme se změnila. nebo prostě mám jen zvláštní náladu.
nebo spíš jsem v divném rozpoložení, nejsem moc náladová.
je v tom rozdíl?

co vy ve škole a tak jinak? jaké bylo vysvědčení, pochlubíte se? doufám, že se máte všichni fajn.
asi mi nikdo neodpoví, že c:
i tak se mějte hezky.
je těžké udržet se ve všech světech, někde.. internet.. realita.. můj svět.. nemám čas na všechno. mrzí mne to. doufám, že se to zlepší.
snad vám moc nesněží.

čas běží tak rychle..

není tahle písnička pohodová? c: ačkoli se jmenuje rozloučení, tak já se zatím neloučím. jsem tu vždy.
jsem vždy všude.
hehe.

- h.

 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement