bullet train.

6. september 2014 at 14:08 | 'hanina. |  thoughts.

you can't fly unless you let yourself fall.

možná že je to pro něco dobré. říká se, že všechno je pro něco dobré.
no co. proč by mne to mělo zajímat. jsou to jen čytři roky, jen 29 lidí, jen deset společných měsíců každý rok. to jde.
ale kazit si ten čas nebudu. vím, že si velkou část toho všeho možná dělám sama. a vždyť to nakonec nebylo horší, než úterý, kdy jsem myslela, že jsem udělala největší chybu dosavadního života, když jsem se rozhodla tam studovat.
musím se naučit myslet pozitivně. vždyť za mnou včera přišli ve městě. takže v pondělí je asi řada na mně. bylo mi líto, že jsem jim na otázku, jestli se vidíme na nádru musela říct, že ne. zvlášť když se mne ptal ten hezký spolužák, který vlastně za mnou přišel už po několikáté. mhh, to bude chyba v matrixu.
neměla bych se pořád tak upínat na něco, co je pryč. jedna etapa mého života prostě skončila a čas tak nějak přetočit nejde (i když by to bylo fajn, však víte) a nějak se s tím budu muset srovnat. ale sezením v poslední lavici a přemýšlení proč nemám třicet kilo i s postelí, stejně jako pět mých spolužaček (které vypadají na chlup stejně a balí tam všechny kluky.. a možná i holky, co já vím) si asi k lepšímu místu ve společnosti nepomůžu. ale na co si vlastně stěžuju? vždyť se se mnou baví, ne úplně moc, ale baví se. jediný problém je, že k nikomu nepatřím, tím pádem jsem v bloudění po škole sama a sama jsem vlastně úplně ve všem.
ale to si prý sedne. a protože to zatím vzpřímeně stojí, za chvilku se to začne nudit a sedne si. a třeba si to i lehne, to by bylo fajn.
nepřijdu si jako pesimista, ačkoli tak píšu. včera jsme dostali body za test z matematiky a mně připadl celý jeden bod (jedna polovina bodu za jedno cvičení, druhá za druhé cvičení) a měla jsem strašnou radost, že jsem neměla nulu, i když jeden bod je dost špatný výsledek. z osmi bodů. no, ale nulu nemám. a osmička je sudá a tak jí taky nepotřebuju.
snažím se na sobě nějak pracovat. jsem dost unavená a je to na mně vidět a nejsem schopná se ani ve škole podívat do toho velkého zrcadla, co visí v hlavní aule. vypadám vážně hrozně, ale věřím, že za chvíli se do toho režimu dostanu a nebudu každé ráno vypadat jako po ostré alergické reakci na arašídy, kterou sice nemám, ale vypadám jako kdyby ano a jako kdybych večer snědla celý velikánský pytel ořechů.
ale včera jsem si v parku svlékla kalhoty a v kalhotkách oběhla strom. v bille jsem vlezla do regálu s pitím a na pak s cedulkou na čele s nápisem akce klečela za malýk košíkem koření a instantních polévek a číhala na nakupující lidi. pytlík od brambůrek jsem narvala do poštovní schránky. s kamarádkou conikem jsme tradičně po ulicích řvaly že 'chcem nanuka' a někdo nám odpověděl 'tak si ho kup!'. byla sranda. užila jsem si to. poslední týden jsem mlčela a snažila se udržet v klidu, neklepat nohama a necucat si všechno co mi přijde pod ruku - propisky, tužky a plastové obaly na gumu. a když nic není po ruce, tak mám dlouhé nehty. nebo respektive, měla jsem.
ale přesto za mnou moji spolužáci přišli. vlastně mne to dost potěšilo, ačkoli jsem se zase chovala zvláštně. asi. polovinu času jsem volala s kamarádkou a když už chtěli odejít, tak jsem s nimi kousek šla. chovala jsem se divně. jako vždy, když jsem pod tlakem. ale klepaly se mi nohy takovým způsobem, že jsem byla ráda, že můžu jít. že se neplazím, což by mi bylo podobné. koneckonců, nebylo by to poprvé.

máme spoustu času na to, se poznat. třeba zjistí, že nejsem kravka, že se jen bojím za někým jít. když je to kluk. když měří dva metry a když je hezkej. a když vypadám jak alergik na arašídy. ale ignorování jich taky není fajn.
nějak to zvládnu. vždyť si tím teď prochází i moji bývají spolužáci, a spousta dalších lidí a všichni to zvládnou, tak proč já ne. nejsem nějak nelidská a tak se s tím popasuju stejně jako všichni ostatní lidi.
možná mi pomůže nějaká ta psychologie, kterou se budeme učit. a mamka má nějaká knížky o vzorcích chování a podobných věcech. jen si nejsem jistá, jestli by amatérská psychologická analýza mých spolužáků, kteří z určité části ani neví jak se jmenuju, byla správná a k něčemu by mi pomohla. zvlášť když je v té knize tolik slov, kterým nerozumím. zvlášt když ani já sama nechápu svoje chování, natož chování někoho cizího.
zítra půjdu brzy spát a v pondělí bych se mohla do školy poprvé namalovat. dřív jsem se malovala každý den a tak bych trochou řasenky mohla zamaskovat rozespalost. ale pupínky na nose tím asi jen tak nepřekreju, nebo bych si tím minimálně nepomohla, protože řasenka je černá a černé fleky na nose asi taky moc žádoucí nejsou.
každopádně hodlám kašlat na nějaké nervy kvůli lidem ze školy. hodlám kašlat i na nervy kvůli lidem mimo školu. a hodlám kašlat i na nervy kvůli škole jako takové. nějak to půjde. nějak si zvyknu, nějak to překonám.
nikdo mi nemůže vzít mou bolest, tak proč by mi někdo měl brát mou radost.


- h.

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Ginny . Ginny . | Web | 6. september 2014 at 20:03 | React

Nesnášim se za to , že se tu pořád opakuju , ale zase znova musim říct , jak miluju tvoje psaní a hltám tvoje články po řádku ♥
Napsala si to božsky s tim , že musíme myslet pozitivně a že si tohle všechno , co nás momentálně obklopuje ,  někam sedne , nebo i lehne ... jo , to by bylo fajn .

Taky mi přijde , že sem hroznej pesimista , ale to je tim , že ve třídě taky k nikomu nepatřim .
Sice je fajn , že se s někym občas bavim a prohodíme nějaký ty věty , ale jinak nic bližšího .
Zase .. jen takovýto o počasí a škole a jinak nic .
Mrzí mě to , ale musim bejt ráda , že je to aspoň takhle a ne horší .
Musim se naučit myslet pozitivně , sakra .

2 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 7. september 2014 at 10:01 | React

áhoj číčo:) na tvůj komentář se vždy těším jak malé dítě:)) samozřejmě , že jsi nezklamala, ty nikdy :33 a děkuji ti moc za tu pochvalu vzhledu, ale nesouhlasí s tím, že já to mám lepší, než jsi měla ty, protože ty to máš ještě více lepší, jsi boží :3
A jinak mě hodně pobavilo to, jak si napsala, že ti napsal v dopise to "smrdíš" :D protože tohle s kamarádkou říkáme jednomu klukovi znaší třídy..ale všichni to bereme jako srandu, protože to sranda je :) A ten dopis od tebe byl boží, jak jsem tu obálku viděla musela jsem se smát, jak to bylo hezké..ty barvičky :) a píšeš hezky :)
máš na kluky panečku štěstí. Na mě včera jeden hulákal z hospody (nebyl opilý) že taková kočka jako jsem já odmítne jít s ním na procházku :D no co. Bylo mu tak před 25 let. :O
a jiank škola je celkem nuda, a nic novýho u mě nění. Jenom u nás teďka bude posvícení, tak bych mohla mít něaký to štěstí a někoho tam potkat..ale to se nestane :))
jak vidím, tak u tebe škola nic moc, což je mi líto:( ale uvidíš, že tam zapadneš. Já tam nemít kamarádky 3, tak chodím taky stejně jako ty a jsem na tom stejně jako ty. Ale je dobře, že se s tebou ti kluci baví, to je hezké. U nás jsou takový blbečci, že to není ani možný, takže se nebavím ani s jedním :D jako jo, bavím. Ale ne tak, jako ty s nima :) normálně ti říkám, že ten jeden tě balí, rozhodně se mu líbíš! a 30 kilo s postelí chceš? vidím tvoje fotky a říkám ti, že ty máš dokonce 20 kg s postelí :)
Vůbec se mi nelíbí, že se kvůli škole takhle trápíš..a rozhodně nevypadáš jak kdyby si měla alergii na arašídy..
uvidíš, že ve škole to za chvíli bude všechno dobrý a tobě se tam bude líbit. A jestli ne, tak tam přijedu za tebou a jim namelu kokos :D)) a je dobře, že si tam na nic nehraješ, že jsi taková jaká jsi, uvidíš, že oni to ocení..myslím si, že se jim stejně líbíš:) a rozhodně ti ta řasenka bude slušet a oni z tebe budou paf:) já naší třídu nemám ráda, nesnáším jí přímo, nemít tam ty kámošky, tak nevím nevím, co bych si počala. Držím ti se vším palečky! :* a těším se na dopis od tebe, móc! :)

3 P. P. | Web | 7. september 2014 at 11:43 | React

Vše bude po čase lepší.. Myslím, že se jen všichni musíte pořádně rozkoukat a někomu to prostě trvá déle a já to chápu..

4 Denisa Denisa | Web | 7. september 2014 at 12:29 | React

Začátky na SŠ jsou nejhorší, ale dej tomu pár dnů a bude to v pohodě a určitě tam nebudeš sama :-)

5 Ilyya Lay Ilyya Lay | Web | 7. september 2014 at 18:08 | React

Ta poslední věta je přesná!:) Já jsem první dny na střední v okolí jiných a nových lidí byla v pohodě, jen proto , že sem mnou do školy / do třídy / šla i moje nejlepší kamarádka ze základky. Kdybych jí tam neměla asi bych na tom taky byla uplně jinak. Přeju ať je to všechno co nejdřív v pohodě! :)

6 Lívia Lívia | Email | 10. september 2014 at 11:05 | React

Bože, skvelý článok!
Mám pocit, že ti rozumiem. aj keď ja mám na škole dve baby, ktoré poznám, ale cítim sa divne. a hlavne s tou únavou, bože pripadám si ako keby som mesiace nespala /a aj tak vyzerám/!
Neviem či sí ma pamatáš, no ja som Livušik s blogu www.Livušik-Lili.blog.cz, ktorý už nefunguje, ale po prečítaní tohto článku mám chuť znova začať! :O takže ďakujem za inšpiráciu.

7 Míša Gřešková Míša Gřešková | Email | Web | 11. september 2014 at 11:25 | React

Za prvé máš úžasný a zároveň zvláštní styl psaní, který se mi neskutečně líbí :))
A k článku ... Když jsem nastoupila před třemi lety do prváku, nesnášela jsem to. Nesnášela jsem tu školu, ty lidi. Stejně jako ty, jsem neuměla jen tak za někým přijít (doteď to neumím), ale na rozdíl od tebe, za mnou nikdo nechodil. Sice jsem seděla se spolužačkou, která si ke mně sedla, ale neměla jsem se s ním o čem bavit.
Asi by bylo na místě říct ti, že to bude dobré. No u mě to vlastně dobré je. Našla jsem si kamaráda, nebo teda upřímně řečeno, on si našel mě. Ale cítím se teď mnohem líp. Za některýma lidma umím i sama přijít a začít se bavit. Pokud se s tebou má zájem někdo bavit, tak to přijmi, hlavně je od sebe neodháněj, a je jedno jak moc jsi z toho nervózní. I když o je 2 metrovej frajer.

8 Holy Holy | Web | 14. september 2014 at 13:03 | React

Ani nevíš jak v tomhle s tebou soucítím..
Já jsem do své nové třídy taky celkem, moc, skoro vubec nezapadla.. říkám si že tomu chce dát čas..třeba teď po adapťáku se vše zlepší a já si najdu někoho jako na základce.. Někoho komu budu moct říct všechno a nebudu se za to stydět.
Hrozně se bojím tam za někým přijít a začít se s nimi bavit.. Oni za mnou přijdou, komunikují, ale já se bojím že cokoliv co řeknu bude špatně...
Myslím si že určitě nevypadáš jako alergik na arašídy ani jako člověk co sežral pytel ořechu :D myslím si že jsi krásná, jenom máš malé sebevědomí.
Tak vezmi utěrku utři to zrcadlo do kterého koukáš a zkresluje tě ve tvé hlavě a uvidíš že jsi nádherná :)
Každý svoje kouzlo skrývá někde jinde :)
A co se týče matiky congratulations !! 1 bod je uspěch já bych to asi nezvládla :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama