xxx 88.

1. july 2014 at 19:27 | 'hanina. |  thoughts.

you think I'm just too serious, i think you're full of shit.

- ... 'to je jako bych ti napsal, abys mne přestala mít ráda'
- 'kdo říká, že tě mám ráda?'
...
- 'ty mne máš rád?'
- 'já jo'
- 'jo, já tebe taky..'
byla to rána pod pás.
všechno.
ale co bych vlastně čekala. varovali mne. jako bych s tím počítala. ale na takovéhle věci se připravit nedá.
byla jsem neuvěřitelně zaslepená. viděla jen to, co jsem chtěla. a nebo.. takový prostě je, když... mne nevidí. píše blbosti. já taky. prý je to humor.. ale kolik toho by mi vlastně doopravdy řekl, kolik by toho udělal. moc dobře vím, jak to vždycky dopadá. koukáme na sebe, oba v očích nevyřčená přání. potichu, beze slova. navzájem si čteme myšlenky, ale jeden druhého se bojíme dotknout.
vlastně je to do určité míry sranda.
ale některé věci vtipné nejsou. tohle procitnutí bolí. protože jsem posledních několik měsíců žila ve lži.
kterou jsem říkala sama sobě..
vlastně z toho nejsem zdrcená. jenom jedna moje polovina. ta, co ho má fakt ráda, i přes to všechno. jenomže se to všechno mísí s nenávistí.
ruce v pěsti, nehty se mi zarývají do dlaně. křečovitě zavírám oči. tenhle pláč není lítostí, ale vzteky. jak jsem na to mohla přistoupit. co je vlastně zač? nejradši bych mu vážně strojkem vyholila pěšinku uprostřed hlavy. vždycky jsem na něj koukala na obědě a přemýšlela o tom, jak super by to bylo. co by pak asi dělal. a jestli by jeho hlava splaskla, protože někdy mi vážně přijde úplně dutej.
ta čočka, co jsem za to dostávala za to nestála. když se to dostalo ven rýpaly do mne spolužačky a poslední dobou i do mne rýpe i mamka. a já se ho vždycky zastávala. mám ráda některé jeho stránky. nevadí mi, jak vypadá. že je zrzavej, nebo že by fakt potřeboval poupravit účes, protože to má odrostlý. je mi jedno, že vždycky chodí nabalenej a nikdy si nesundavá mikinu a ani bundu, pokud nemusí. ale některé nechápu. za ty by si fakt tu pěšinku zasloužil. je urážlivej jako holka, za to zákeřnej stejně jako každej kluk. v některých věcech je strašně bezohlednej.
je těžký, když se sejdou osobnosti jako je moje a jeho. nehodláme se omlouvat. nehodláme se doprošovat. jsme tolik rozdílní a pořád tolik stejní. je to jako kolize. kolize dvou světů..

- 'v tobě se vážně nevyznám.'

ignoruju ho tak, že na mne mával a já o tom nevím. on si vlastně ani neuvědomuje, jak těžké to bylo. ze začátku, pak mne to začalo bavit. myslí si, že se nic nestalo. a ona je to vlastně moje vina. typickej chlap, ale alespoň něco je na něm chlapského, nikdy jsem totiž tak ješitnou ženskou nepotkala.
největší problém je, že ani já se v sobě nevyznám. co po mně vlastně chtějí?
chce to čas. nějak se to musí vyřešit. třeba rozzuzlení nepřijde samo, ale nějak to jít musí..


navíc - někde, docela blízko,v německu bude deadmau5, v praze calvin harris a na colors of ostrava mø.. a já nemůžu nikam, což mne štve. už mi utekla ellie goulding a the 1975 a hrozně mne to štve.. ale alespoň tady byli, diplo nebo dillon ani nikam blízko nejezdí :/

Untitled

- h.

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Sarah Shaman Sarah Shaman | Web | 2. july 2014 at 13:36 | React

No je to vážně komplikovaný... na nic víc se asi nezmůžu.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama