ti, co mají přednost.

17. may 2014 at 19:27 | 'hanina. |  thoughts.

those, who are prefered.

procházím se chodbou a v uších mi hraje můj poslední největší hudební objev. dívám se do tříd, kolem kterých procházím a doufám, že na mne nikdo nemluví, protože je těžké jim vysvětlovat, že dillonovo hudbu upřednostňuji před reálným, skutečným světem. ani jeden z nich to nechápe. hudba je můj útěk a kdykoli se mne snaží dostat zpátky na zem, cítím se jako by mi nasazovali želízka. chtějí mi bránit.
něco se stalo. nevím, co přesně se ve mně změnilo. nikdy jsem neměla touhu od reality odpočívat. nikdy jsem necítila touhu utíkat.
vždycky se našel někdo, kdo měl přednost přede všemi. teď, když nemusím a ani nechci někoho upřenostňovat, nepreferuju nikoho. když mám sluchátka, tak opravdu nechci s nikým mluvit. pokud je mám ráda, jsem ochotna se toho vzdát.. vyjímečně. ale není to o tom, že by někdo měl výsadní právo, jako tomu bylo dřív. taky ne vždycky si najdu čas pustit písničku, když jsem s kamarády a tak se vyhnu zbytečnému vysvětlování proč co poslouchám a jestli se mi to vážně líbí. tím se problém z půlky sám řeší.
protože pokud jsou to kamarádi, lidi, které mám ráda tak jsem ochotna se toho pocitu vzdát a normálně s nimi komunikovat. protože mi za to stojí.
ale kdo vlastně dává přednost mně? kdo je ochotný se pro mne nečeho vzdát, vyjma rodiny? proč se neustále snažím rozkrájet se pro všechny a když jsem to já potřebovala, tak všichni dělali jakože o ničem neví? nesnáším to, jak jsem na ostatní hodná. protože nabízím pomocnou ruku i těm, co mi ubližovali, těm, co byli můj důvod, proč jsem tu ruku potřebovala, ale nikdo mi ji nepodal. tehdy se zrodila ta touha utíkat. tehdy jsem nechtěla s nikým mluvit. tehdy se stala ta změna.
možná bych se měla obrnit jinak, než sluchátkama a hlasitostí na maximum. dávát přednost jen těm, co preferují mne samotnou. nemám ale velice vyvinutou schonopnost říkat ne. co teď? i když tím stěžuju situaci jenom sobě, vždy mám výčitky, když někomu nevyhovím. kdybych se to naučila, bylo by po půlce problémů.
každopádně by mne měli nechat utíkat, vždyť se stejně jednou musím vrátit. navíc se chystám mnohem dál než do mého vesmíru, kde vybraní jedinci neexistujou. a ti si za to navíc stejně můžou sami, tak proč bych se jim měla přizpůsobovat. vždyť oni nejsou ti, co mají přednost.

Music + World - | via Tumblr

- h.

 

1 person judged this article.

Comments

1 Nascondere Nascondere | Web | 17. may 2014 at 19:40 | React

Taky moc neumím říkat ne. Otázka je, jak poznáš, kdo se pro tebe všeho vzdá? :)

Vždycky se snažím všem pomoct a vrátí se mi to ignorací.

2 *Shock *Shock | Web | 17. may 2014 at 21:02 | React

Taky nerada vysvětluju proč se mi ta hudba líbí, apod. Prostě se mi líbí a tečka.

Protože lidi jsou svině,ty vždy řekneš ano, a pomůžeš jim-snažíš se o to, a oni ti pak podrazí nohy když ty potřebuješ,tomu se říká svině*

jinak odpověď ( z tvého komentáře na mém blogu)
všude možně , hlavně na googlu:D jo ráda kreslím,ale nijak moc extra nadaná nejsem:)
S bráchou vycházíme fakt dost hrozně,pereme si,nadáváme si a často hádáme. On je dost agresivní, a já též.. takže se dokážeme navzájem pozabíjet.
tak se koukni,je to boží*-*

3 ellie. ellie. | Web | 18. may 2014 at 11:19 | React

no jasný, ale jedna věc je dostat se na žurnalistiku - věc druhá je se pak po škole někde uplatnit. a vydělat si tím.
takže ještě netuším. uvidí se.

španělsky jenom základy, zatím:D ale snažím se:) mě ty jazyky dost baví totiž, takže pak poslouchat písničky, dívat se na seriály a jde to samo. fakt;)

já jsem taky mívávala tu tendenci 'uzavírat se sama do sebe', ale poslední dobou se ze mě nějak stává společenská osoba.. nevím jak, vážně:D
možná je to tím, že se mění lidi kolem mě. že se začínám bavit s těmi lidmi, kteří užívají život a mládí plnými doušky a už nevěnuji tolik pozornosti těm, kteří kolem mě jen šíří negativitu.

být asertivní je sakra těžký, sama to znám. a moc dobře. hlavně odmítat kluky. hodný kluky, kdy vlastně ani nemám pořádnej důvod, ale prostě vím, že s tou osobou být nechci.. pak i když se k tomu dokopu a řeknu to NE, tak se pak cítím strašně blbě, připadám si jako mrcha, a tak..-_- je to složitý.
ale být upřímná, jak k ostatním, tak sama k sobě, to je asi nejdůležitější.

4 Black Black | Web | 18. may 2014 at 14:28 | React

poznám to tiež sa často kvôli niekomu obetujem aj ked viem, že tá osoba by to pre mňa v živote neurobila.
a sú zas ľudia ktorý by sa pre teba obetovali a ty to nechceš/ nevieš odceniť.  je to nefér. nik nemá čo chce, nik nie je spokojný. kadžý chce lásku niekoho ale ten iný chce lásku niekoho iného. nekonečný kolobeh....

5 Elle Elle | Web | 19. may 2014 at 16:12 | React

super,super gif! Takové ty music-on, world-off si skoro všechny ukládám, protože vždycky když strčím sluchátka do uší tak to tak nějak působí :3 asi nějak tak, jak to tady popisuješ, mám to úplně stejně.. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama